Přeskočit na obsah

Richard Pokorný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Richard Pokorný, Ph.D., DiS.
Narození7. června 1979 (45 let)
Rychnov nad Kněžnou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Povolánípaleontolog, speleolog, Cestovatel, popularizátor vědy a geolog
člen České geologické společnosti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Pokorný (* 7. června 1979 Rychnov nad Kněžnou) je český paleontolog, speleolog, cestovatel a popularizátor vědy.[1]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování sedmiletého gymnázia v Rychnově nad Kněžnou studoval na VOŠ a SZeŠ v Táboře a poté na Fakultě životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 2004 pracoval na Fakultě životního prostředí UJEP jako asistent, později jako odborný asistent, v roce 2015 vykonával na přechodnou dobu funkci proděkana pro studium. Od roku 2019 do roku 2024 vedl katedru životního prostředí. Na univerzitě vyučoval předměty související s neživou přírodou, většinu času věnuje řešení projektů a vědecko-výzkumné činnosti[2][3][4]. Již několik let žije v Ústí nad Labem a má tři děti.

Již od gymnazijních let se věnuje sběru minerálů a fosilií v okolí svého bydliště[4]. Svou profesní kariéru zahájil výzkumem fosilií a fosilních stop ve východní části české křídové pánve. Ve svých publikacích prosazuje pro tento region pojem "podorlická křída". Od roku 2008 se zabývá studiem fosilních společenstev v Arktidě a Subarktidě[5]. Na Islandu nalezl a popsal několik desítek ichnotaxonů, na Faerských ostrovech identifikoval dosud jediné známé fosilní stopy, které jsou zároveň jedinými doklady o přítomnosti třetihorní fosilní fauny na tomto souostroví[6]. Významným přínosem je popis řady pro vědu nových ichnotaxonů - ichnorodu Funalichnus POKORNÝ, 2008 spolu s typovým druhem Funalichnus strangulatus[7], ichnorodu Thorichnus POKORNÝ, KRMÍČEK, SUDO 2017 se dvěma druhy Thorichnus ramosus a Thorichnus corniculatus [8] a ichnodruhů Sedilichnus smiley POKORNÝ, 2016, Mammillichnis jakubi POKORNÝ, KRMÍČEK, SUDO 2017 a Vatnaspor jachymi POKORNÝ, KRMÍČEK, SUDO 2017, popsaných ze sedimentárních formací na Islandu [8][9].

Dlouhodobým zájmem R. Pokorného je speleologie. Věnuje se především průzkumu regionů České republiky, které dosud stály na okraji zájmu jeskyňářů (např. Orlické hory, České středohoří). K největším úspěchům patří objev Jeskyně skřítků poblíž Děčína, považované speleology za zaniklou[10], objev bohatého naleziště kostí pleistocenních obratlovců nad Jeskyní na Radobýlu[11], nebo nález kompletní čelisti koně sprašového nedaleko Berouna [12]. Usiluje o popularizaci speleologie a jeskyně prezentuje veřejnosti formou knih[10][13] i online videí[14][15][16].

S vědeckou činností Richarda Pokorného je úzce spojen jeho hlavní koníček, kterým je cestování. Každoročně tráví několik týdnů na Islandu, výzkumy prováděl také na Faerských ostrovech, v Argentině, Grónsku, Tunisku, ve Švédsku, na Azorských ostrovech a ve Vietnamu[2][4][17][18]. Na Fakultě životního prostředí UJEP založil „Institut Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy“, sdružující specialisty napříč UJEP s profesním vztahem k biotopům v chladných oblastech Země[19].

V roce 2006 vedl expedici Baobab 2006 (17.8.-18.9.2006), věnující se studiu živé i neživé přírody středního a sz. Madagaskaru. Tato expedice drží neoficiální český rekord jakožto nejpočetnější a zároveň s průměrem 22,6 let nejmladší tým, který kdy Madagaskar navštívil[20]. Exponáty shromážděné během expedice prezentoval, spolu s dalšími členy expedice, na výstavě v Národním muzeu[21]. Řada dalších ukázek geologických přírodnin pocházejících z výzkumů R. Pokorného byla také představena veřejnosti na výstavě k 25. výročí Fakulty životního prostředí UJEP v Muzeu města Ústí nad Labem[22], další vzorky dlouhodobě zapůjčil Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou v Rychnově nad Kněžnou.

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 2004: Historie hornictví na Rychnovsku (spolu s L.Kraftem a R. Symonovou)
  • 2007: Madagaskar laboratoř bohů (spolu s R. Beandapa-Kytlovou, T. Jůnkem, D. Koubínovou a R. Rybkovou)
  • 2008: Historie hornictví na Rychnovsku, díl 2
  • 2009: Jeskyně Ústeckého kraje. Nekrasové podzemní objekty ve třetihorních vulkanitech, jejich původ, charakteristiky a biota (spolu s M. Holcem)[10]
  • 2012: Subterranean Habitats (spolu s M. Holcem)
  • 2013: Caves in the Orlické hory and Góry Bystrzyckie Mountains (spolu s T. Zemánkovou, M. Lorencem a P. Zagożdżoněm, druhé vydání vyšlo v roce 2014)[13]
  • 2018: Rokytnice v Orlických horách 1318–2018 (spolu s kolektivem autorů)
  • 2021: Mineral Resources in Iceland: Coal Mining (spolu Veronikou Fialovou, Friðgeirem Grímssonem a Vítem Kouteckým)[23]

Richard Pokorný rovněž publikuje výsledky své práce v řadě českých i zahraničních periodik (např. Vesmír, Živa, Antarctic Science aj.). K roku 2020 má na svém kontě více než stovky odborných článků[2], je členem redakční rady sborníků Acta Musei Richnoviensis a Orlické hory a Podorlicko.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vědecká knihovna UJEP - Pokorný Richard, 1979 - Biografické údaje
  2. ↑ a b c Richard Pokorný - osobní stránky KPV FŽP UJEP. www.fzp.ujep.cz [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-23. 
  3. ↑ Časopis Vesmír - Ing. Richard Pokorný, DiS., informace o autorovi
  4. ↑ a b c FIŠERA M., BOHATÝ M. (2015): Sběratelé nerostů Čech, Moravy a Slezska. Art D - Grafický ateliér Černý s.r.o., Praha, 255 str.
  5. ↑ Leita eftir spor-steinrenningum frá ístíðini og kanna Hg-innihaldið í føroyskum gróti Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine..
  6. ↑ POKORNÝ R. et al. (2015): The first evidence of trace fossils and pseudo-fossils in the continental interlava volcaniclastic sediments on the Faroe Islands. Bulletin of the Geological Society of Denmark 63:45-57.
  7. ↑ Pokorný (2008): Funalichnus, a New Ichnogenus and its Type Ichnospecies Funalichnus strangulatus (Fritsch 1883), Upper Cretaceous of the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Ichnos 15,2:51-58. DOI: 10.1080/10420940701192922.
  8. ↑ a b POKORNÝ Richard, KRMÍČEK Lukáš, SUDO Masafumi. An endemic ichnoassemblage from a Late Miocene paleolake in SE Iceland. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 485: 761-773. DOI: 10.1016/j.palaeo.2017.07.033" [1]
  9. ↑ POKORNÝ R., ŠTOFIK M. (2017): Evidence of bioerosive structures in Quaternary glaciomarine sediments from SW Iceland. Ichnos 24, 3: 204-221. DOI: 10.1080/10420940.2016.1260567.
  10. ↑ a b c POKORNÝ R., HOLEC M. (2009): Jeskyně Ústeckého kraje. Nekrasové podzemní objekty ve třetihorních vulkanitech, jejich původ, charakteristiky a biota. Nakladatelství XYZ s.r.o., Praha, 276 str.
  11. ↑ POKORNÝ R., VRABEC J. (2011): Sprašová výplň rozsedliny fosilního sesuvu na Radobýlu (okres Litoměřice, severní Čechy) jako zajímavá lokalita pleistocenní fauny. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2010, 74-78.
  12. ↑ POKORNÝ R., ŽÁK K., JUŘIČKOVÁ L., HORÁČEK I. (2018): Nový nález koně (Equus ferus germanicus Nehring, 1804) ze svrchněpleistocenních spraší ze Stradonic u Nižboru. Zprávy o geologických výzkumech / Geoscience Research Reports 51, 25-30. DOI: 10.3140/zpravy.geol.2018.04.
  13. ↑ a b POKORNÝ R a kol. (2013): Caves in the Orlické hory and Góry Bystrzyckie Mountains. Second extended and revised edition. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 138 str. Ústí nad Labem
  14. ↑ Za Nosem.cz - Velká Jeskyně skřítků.
  15. ↑ Za Nosem.cz - Loupežnická jeskyně.
  16. ↑ Za Nosem.cz - Jeskyně Komora.
  17. ↑ Český rozhlas Sever, Host dopoledního expresu 22.4.2013 - Richard Pokorný o Islandu.
  18. ↑ CHƯƠNG TRÌNH TRAO ĐỔi GIẢNG VIÊN – DỰ ÁN ERASMUS + Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine..
  19. ↑ UJEP zakládá institut pro výzkum Arktidy a Subarktidy. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ POKORNÝ R. (2007): Expedice BAOBAB 2006. Acta Mus. Richnov., Sect. natur., 14, 1: 1-4. Archivováno 31. 1. 2016 na Wayback Machine..
  21. ↑ Národní muzeum, Výstavy Přírodovědeckého muzea: Madagaskar, laboratoř bohů - Madagasikara, ny trano an’ Andriamanitra, 6.6.2007-16.9.2007 Archivováno 2. 2. 2016 na Wayback Machine..
  22. ↑ Muzeum města Ústí n. L.: Země není na jedno použití, 19.6.2017-30.9.2017 Archivováno 9. 8. 2020 na Wayback Machine..
  23. ↑ POKORNÝ R., FIALOVÁ V., GRÍMSSON F., KOUTECKÝ V. (2021): Mineral Resources in Iceland: Coal Mining. Cambridge Scholars Publishing, Newcastle upon Tyne, UK, ISBN 9781527567177, 315 pp..

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Pokorný&oldid=24327732“